L. B. v. H. 

Touto signaturou podepisuje své obrazy Lukáš Brezina von Hampacher, autor narozený v šedi severočeské hnědouhelné pánve do prostředí normalizačního maloměsta do (kdysi šlechtické) rodiny technika a lidové výtvarnice, jejíž díla jako dary pro zahraniční návštěvy kupovala i prezidentská kancelář za dob prezidentství Václava Havla a Václava Klause. 

Jeho dávní předkové pocházejí z feudálních poměrů německých knížat (a to zhruba od 15. století z německého Hambachu), díky čemuž je rodinně svázán i s W. A. Mozartem a pražskou Bertramkou, jeho prapratetou je totiž pěvkyně Josefína Dušková – Hampacherová, jejímž otcem byl významný pražský lékař a lékárník Anton Adalbert Hambacher. Realitou ale je, že v nedávné historii bylo mnoho jeho předků horníky a hutníky v dolech a hutích Severočeské uhelné pánve. 

Svět proto vidí optikou drsné estetiky založené na bolesti, ošklivosti, smutku, ale i radosti, když se příroda vzepře člověku a opanuje prostor, jako v případě divoké přírody na okrajích uhelného velkolomu ČSA, kde si autor často jako dítě hrával. A pak věřil, že Ropáci ze stejnojmenného Svěrákova filmu z roku 1988 jsou reální a skuteční, protože v jeho světě imaginace, a především průmyslové reality místa a naprosto a brutálně zničeného životního prostředí jeho rodného Podkrušnohoří, tomu ani jinak být nemohlo. 

K výtvarnému umění ho přivedla matka, protože od dětství sledoval její precizní výtvarnou práci, díky které umí například reliéfní kresbu voskem a jehlou, a tedy i výrobu tradičních velikonočních kraslic. Základy kresby a malby ho vyučovala profesorka Nitkulincová, které především prý dnes vděčí za to, že se věnuje výtvarnému umění. Byť má akademické vzdělání, umění na vysoké škole nestudoval, avšak věnuje se mu už od raného dětství.

Při tvorbě se inspiruje přírodou a romantickou, byť truchlivou minulostí krajiny domovských Krušných hor. Inspiruje ho i vesmír a různá vesmírná tělesa, ale i zvířata, především ptáci, které považuje za dokonalá stvoření. Jeho obrazy jsou obvykle mnohovrstevné a barevné, byť se nevyhýbá ani jednoduchému barevnému kontrastu několika málo barev. Jeho díla jsou málo kdy čistou abstrakcí, většinou obsahují velký kus realismu přetvořeného jeho fantazií. K malbě používá různé techniky, ale téměř nikdy nepoužívá štětce, ale špachtle, akrylová pera, graffiti a stálobarevné akrylové barvy a digitální tisk i sítotisk. 

Vystavuje jen výjimečně a téměř vždy na žádost přátel, nebo rodiny, nicméně občas je možné vidět jeho obrazy v rodném Chomutově, v Praze a někdy i na festivalech.

Výstavy: Oka, Benefiční festival Vlčkovicefest, Vlčkovice, 2015 | Oka, Restaurant & Cafe Republika, Chomutov, 2016 | Oka, Kulturní prostor Unijazz, Praha, Václavské náměstí, 2017 | The Proud, Restaurant & Cafe Republika, Chomutov, 2018 | Oka, Galerie Nativ, Praha, Břevnov 2020/21 | Oka, Exhibition for walkers, Praha, Petřínské sady, 2022 | The Proud, Culture MashUp, Praha, Arbesovo náměstí, 2023 | No gallery, ulice Prahy, 2023 | Výběr z tvorby, Vlčkovicefest, 2024 | Výběr z tvorby, prostor 2patro, 2024, Chomutov | The Proud, Restaurant & Cafe Republika, Chomutov, 2025 |

                                                                              M.B. 2024